EVA pingpong

Stanley Cut

Příprava na přelomu roku před prvním špílem po pauze sice jakási proběhla, ale že bychom byli zrovna přetrénovaní a nabušení, to se říct rozhodně taky nedá. Takže jsme byli zvědaví, s čím nebo spíš s kým na nás vyrukuje soupeř. No a taky že proti předchozímu měření sil k jedné změně došlo. Místo Pavlíka, se kterým jsme si minule poradili všichni, byť to rozhodně není nějaký neumětel, dorazili s pro nás neznámým Ostrým. To mohlo znamenat cokoliv , protože jeho statistiky jsme asi nikdo předtím nestudoval, i když zvlášť u Kudly nevím - ten se v poslední době nejenže občas objeví na tréninku, ale dost se ve volném čase zabývá i kádry ostatních týmů a jejich bilancí.

Ještě 20 minut po oficiálném začátku byl náš soupeř pořád jen ve dvou a už jsme si říkali, jestli po Vítovcovi nevyhlásit policejní pátrání. Protože ale dřív hrával za Vnitro Boys (asi historicky předchůdce SKP Kometa), nebylo by to asi namístě, takže jsme prostě jen čekali a časem se přece jen dostavil . To jsme ale už měli rozehrány úvodní dva singly a minimálně jeden i dohraný. No vletěli jsme do nich víc než razantně a po prvním kole jsme s přehledem vedli 3:0. Takovýto stav bývá většinou indikátorem příslibu konečného úspěchu, zvláště pak v případě, kdy trojka sejme papírovou jedničku. A přesně to se mi povedlo proti Stanleymu. Připadal mi poměrně netrpělivý a útočil i z hodně těžkých balónů. Když mu to šlo, tak zvlášť ten jeho forhend byl hezký a účinný, nicméně nevynucených chyb taky z jeho strany bylo nemálo. Víc než u koho jinému proti němu platí taktika hrát co nejnižší čopy a čekat, až si sám ublíží, netřeba bůhvíco vymýšlet. To se mi tentokrát podařilo, semtam jsem mu vrátil, co už nečekal, tu a  tam mi vyšel nějaký ten útok, občas jsem změnil rytmus překvapivým mírným zrychlením, no a výsledek se dostavil. Kromě mizerného druhého setu jsem mohl být navýsost spokojen . Ukázalo se, že Ostrý není zrovna nejostřeší tužka v komeťáckém penále a Kudla si ho naporcoval, namazal na chleba a celého schlamstnul . Cenná byla samozřejmě Jiřinova výhra proti Vítovcovi, který byl oproti očekávání ještě rozevlátější a ještě víc ty míčky motal - zvláště pak ze servisu. Cesta k úspěchu proti němu je postavena na třech faktorech: 1. Vrátit mu servis na stůl a nezvednout. 2. Když zaútočí (typicky z forhendu), vrátit mu to aspoň nějak. V tem moment je většinou úplně mimo postavení a podruhé to už často nezvládne, potřetí už málokdy. 3. Hrát mu do bekhendu. Zase se jedná o notoricky známé zásady, které platí obecně na kdekoho, ale v tomto případě je potřeba se na to zvlášť koncentrovat.

Zbytek utkání už probíhal docela na pohodu. Naše dva pílíře byly stoprocentní, ale rozhodně to nebylo jednoduché. Ale hráli prostě velice dobře, mentálně vyrovnaně a používali i hlavu . Já jsem na Vítovce nedokázal realizovat to, co jsem dobře věděl, že je potřeba. Dost mě mrzí těsná prohra s Ostrým. Vzhledem k jeho fyzickým dispozicím a s tím souvisejícím nic moc pohybem to chtělo rozhazovat, střídat dlouhé a krátké, hrát na střed těla. Oba jsme chtěli moc vyhrát, oba byli nervózní a občas ustrašení. Bohužel jsem rozhodující momenty v koncovkách setů nezvládl .

Věřil jsem, že si spravím trochu chuť ve čtyřhře, ale Jiřina byl v prvních dvou setech vyloženě proti. Když se ve třetím vzchopil, tak to vypadlo, že obrat není nereálný. Bohužel jsem to ale ve čtvrtém začal matlat pro změnu já a protože soupeři hráli vcelku zdatně, tak jsme na ně tentokrát nestačili. Ale co na tom záleží, celková výhra v kabeli a mohlo se s dobrým pocitem na pivo .

Dlužno dodat, že sice je za náma v tabulce nemalá tlačenice a když zbytek nezvládneme dobře, tak klidně můžeme skončit třeba až pátí, ale máme už teď v čele 3 body náskok a boj o nečekaný postup zcela ve svých rukou. 

Zápis

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

jirivedra | 20.01.2025 12:44
Jo, dobré to bylo. Vyhráli jsme stejným poměrem jako minule, ale průběh byl možná o něco klidnější. Méně pětiseťáků a El Capitan bodoval hned v prvním svým špílu. Takže pohoda. Sedum fuflíků doma už před čtyřhrou, která nic neřešila a i když jsme samozřejmě chtěli uspět, soustředění se hledalo těžko a ňák nám to nelepilo ... škoda, ale na to sere pes ...