EVA pingpong

Nebyl to zrovna náš den

První špíl v sezóně doma (nejen de facto, ale i de jure), nové, výhrou proti A týmu už osvěčené míčky, plný počet bodů ze dvou předchozích utkání, atd. Vše nám hrálo do noty. Navíc ještě místo herně nepříjemného Opatřila dorazil papírově slabší Kvasnica, takže šance stouply ještě o něco výš. Nicméně víme jak tyto předpoklady bývají ošemetné .

A taky, že byly . Vecl nás vyškolil všechny. Těžko se na jeho hře hledalo nějaké slabé místo. Nedá se tvrdit, že by byl nehratelný, ale to by chtělo proti němu podat konzistentní nadstandardní výkon nebo ho něčím překvapit. Nic z toho se ten den nekonalo ani u jednoho z nás. Chtělo to rozhodně větší aktivitu, protože pasivní hru soupeř celkem účinně trestal. 

Proti Dohnálkovi to bylo s námi pestřejší. Já jsem měl sice velice slibný začátek a první urvaný set po velmi dobrém výkonu. Pak se to ale postupně otočilo až do úplné beznaděje až mizérie z mé strany a do naprosto precizně odvedené práce favorita. Ani Jiřina na něho nestačil. Byl to rozhodně soupeř, kdo tahal za nitky a diktoval, co se u stolu bude nebo nebude dít. Vlastně jedinou výraznější pochvalu z našeho týmu si zaslouží Kudla, který Dohnálka udolal. U dlužno dodat (aspoň z toho, co jsem viděl), že jeho výkon byl opravdu velice dobrý a zápas divácky atraktivní . Bylo vidět, že našemu hráči daleko víc prospívá jít do ofenzívy a nějaké prostoduché pinkání a čekání, co soupeř, to už ve 4. lize moc k úspěchu nepovede.

Přestože jsme na 2 silnější hráče uhráli jen jediný bod, pořád by tu byla šance aspoň na tu plichtu, kdybychom zvládli Kvasnicu s tím jeho trochu otravným anťákem a ten den výkonem nahoru-dolů jako na horské dráze. Naší jedničce a dvojce (a ať si konkrétní jména dosadí každý, jak chce) sebral vždy po setu, když zrovna chytl amplitudu své výkonnostní křivky. Takže klíčový moment ze střetu trojek ležel na mých bedrech. Po prvních dvou setech to vypadlo nadějně. Hrál jsem selkem solidně, dokázal jsem ho eliminovat a těžil z jeho chyb, ke kterým jsem ho často dotlačil. Když už pomalu ryl rypákem zem jako červená myš, tak se jaksi vzchopil, začal účinněji zapojovat ten anťák, zpřesnil útoky a karta se začala obracet. Možná na mě něco vymyslel i ve své hlavě, možná se jen prostě úderově zvedl, každopádně výsledkem byla prohra v pěti setech a konec našich nadějí a bodový úspěch .

Čtyřhra se hrála už jen z povinnosti a ani tady to bohužel bůhvíjak z naší strany nevypadalo a ani nedopadlo.

Zkrátka jsme neměli zrovna svůj den, soupeř byl lepší a musíme jet dál s otevřeným hledím.
 

Zápis

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

jirivedra | 18.10.2024 11:41
Tak nějak. Než se člověk rozkoukal, tak bylo v podsatě po špílech. Nedařilo se nic vymyslet, protože Vencl i Dohnálek, každý svým stylem, si celkem vše pohlídali a tlačili. A my většinou chybovali dřív (s Venclem) nebo to skončilo drtivým a přesným útokem (Dohnálek). Dohnálkovi to pálilo snad ze všech pozic a vše krásně do rožku. Místy to bylo skoro frustrující.
Dohnálek si očividně pamatoval své dvě loňské prohry se mnou, protože to pak i komentoval, že konečně poprvé vyhrál. Tentokrát jsem na něj účinnou taktiku nenašel a v podstatě mě rozjebal rozdílem třídy.