EVA pingpong

Můj milý deníčku

Čtvrtek 30.září
Ahoj, jmenuji se Jirka a jelikož mám moc rád pinec, rozhodl jsem se zapisovat svoje sportovní události do svého deníku, abych pak snad na staří si mohl sednout a nad sklenkou sherry se potěšit a pokochat svými sportovními úspěchy.
Zítra náš tým čeká první zápas sezóny a jelikož máme natrénováno, očekáváme ho s nadějí, že se těžká dřina vyplatí a my slavně zvítězíme.

Pátek 1.října
První zápas, první silný soupeř - no dnes nám to úplně nevyšlo, jsem smutný a nejsem o tom připravený mluvit.

Čtvrtek 7.října
Tentokrát to už určitě vyjde a kýžené body získáme. I přes to, že soupeř z dalekých slatin je silný a trénuje, my přece máme zkušenosti, trénink a výhodu domácího prostředí. Co by se tak mohlo pokazit? Zítra budou čtyři body budou doma!

Pátek 8.října
Můj milý deníčku, střašná věc se stala! Vše je ztraceno! Soupeř byl nad naše síly. A při tom dnes měl být ten velký den.
Tentokrát i se slzami v očích a těžkým srdcem musím říct pár slov.

Spoluhráčům nemohu nic vytknout, proti takto silnému soupeři odehráli dle očekávání. Petr dva body a Milan, kterého střídal Dyzny bez bodu. Pro Milana byla šance s jejich trojkou Šlimarem, ale bohužel to nevyšlo.
Za to u mne to bylo vyloženě zklamání. Začal jsem s jediným ze soupeřů, kterého jsme znali, s Hubatkou. Zatímco soupeř byl mladší, rychlejší a chytřejší, já byl starší, pomalejší a hloupější. Nic nefungovalo, měl jsem pocit, že si hraje jen nutné minimum, aby vyhrál a zárověň ho to bavilo. Hubatka si poradil s námi všemi dost podobným způsobem.
Pak jsem hrál se Šlimarem. Tento vysoký samomluvou trpící hráč se sice pokoušel o pěkný pingpong, ale hodně kazil, vyhazoval se a já si s ním v klidu poradil a získal něco ze ztraceného sebevědomí.
Pak ale přišel asi rozhodující zápas s Konečným, který dával aspoň šanci na remízu. Petr si s ním poradil v pěti setech, ale já si s ním neporadil. Byl rychlejší a přesnější a do pátého setu jsme se nedostali, protože za stavu 10:8 ve čtvrtém jsem opět nezvládl koncovku. Ještě teď se chvěji hanbou a lomcuje mnou vztek nad vlastní neschopností.
Čtyřhra už nic neřešila (hrál ji Hubatka s Konečným, ne se Šlimarem, jak je v zápisu). Hrál jsem ji s Dyznym a na soupeře jsme tak nějak moc neměli. V hlavě se mi začali honit myšlenky na žiletky a jiné ostré nástroje. Po dvou jasně prohraných setech přišel aspoň jeden povedený a vítězný, ale zůstalo jen u jednoho. Takže opět prohra, celkem jasná.

Drahý deníčku, jsem nejsmutnějším člověkem na světě! Tolik jsem tomu obětoval! A je z toho jen jeden bod, prohra a bolavá záda. Asi se budu muset smířit s tím, že kariéra profesionálního stolního tenisty není pro mě. Začnu se věnovat folklórním tancům.

Zápis

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

dyzny | 29.10.2021 20:45
Alespoň to po těchle dvou prohrách máme blízko na pivo. Na všem se najde něco příjemnýho.

jirivedra | 11.10.2021 18:49
Veškeré postavy a sebemrskačství v tomto článku jsou smyšlené!

milan.andrysek | 11.10.2021 18:26
Já bych to s tím sebemrskačstvím až tak nepřeháněl. Narazili jsme holt na 2 silné soupeře s ambicemi na postup a nadstandardní výkon a výsledky předvedl vždy jen jeden z nás. Tentokrát to byl Kudla a náleží mu udělení pochvaly před nastoupenou jednotkou, případně s rozvinutou zástavou.
Šlimara jsem mohl porazit. Věřím, že kdybych 10:6 ve třetím dotáhl, tak by se už psychicky zlomil a vyházel se.
Hoďme to ale za hlavu pojďme se soustředit na zbývající program, než Jiřina zmizí. Pokud nezvládneme ani to, tak následně ve zbývající sestavě budeme samozřejmě bojovat jak lvi, ale můžeme jen překvapit. A pokud to nevyjde a spadneme do šestky, tak bude to snad nějaká tragédie? Podle mě ne a dobře zahrát se dá i tam. A po zápase v hospodě nebude mít úroveň soutěže negativní vliv ani na moudrost našich řečí ani na kvalitu piva