EVA pingpong

Profesionální přístup nese své ovoce

Tak jsem si nedávno řekl, že zkusím aplikovat nějaký ten postup používaný v práci taky pro soukromý život. No a napadlo mě udělat si retrospektivu běžně používanou v agilním vývoji. Bohužel spoluhráči nebyli zrovna po ruce, tak jsem si ji zorganizoval sám.  Po 2 odehraných utkáních máme dvě těsné výhry týmu. A jak jsem přispěl já? Jedinou výhrou ze šesti zápasů. Ano, jsem trojka a zázraky se od mě nečekají. Nicméně co když si se mí kolegové v týmu zamyslí a řeknou si, že je na čase přehodnotit, zda bych neměl být nahrazen některým z "hladových vlků"  číhajících v osmé lize, jejichž smečka se čerstvě rozrostla.... Co teda jen udělat, abych něčemu takovému předešel? Na drilování jak nějaký Gulliver morál asi nemám. Ve dnech, kdy jsou všechna média doslova plná nedávno zemřivšího božského mistra Káji Gotta a neustále glorifikují, jaký to byl skvělý člověk a dokonalý profesionál , tak co takhle zapracovat na profesionálnějším přístupu? Na tom přece něco musí být. Můj rozpočet je dosti low costový a časové možnosti omezené, takže se nabízí inspirovat se někým, kdo je tak nějak na dosah ruky. Ano, i my máme týmu člověka, který svým přístupem může být vzorem nejen pro mládež, ale i pro zkušené harcovníky. Ano, hádáte správně, tím vzorem je Jiřina. 

Takže i já jsem se dle jeho příkladu dostavil tentokrát opravdu včas a s čistou hlavou  a pečlivě jsem kopíroval vše, co náš ukazatel správné cesty vedoucí k úspěchu dělá. Začalo to náležitým rozcvičením a vtom se k nám přidal i Kudla. Troufám si trdit, že jeden moment v rozcičce možná i předčil celé vlastní utkání. Ve chvíli, kdy jsme následovali Jirku v jeho elegantním klusu , tak si troufám tvrdit, že kdyby se tam nějak náhodně objevil někdejší ředitel Cirkusu Humberto Petr Berwitz, určitě bychom okamžitě obdrželi lukrativní nabídku vystupovat v jeho manáži jako koně - lipicáni. Protože tam ale nikdo takový nepřišel, mohlo se začít hrát.

Vyhodnotil jsem, že bude třeba soupeři hned nahnat strach , takže jsem na úvod poslal své silnější spoluhráče, aby (pokud možno) získali první dvě výhry. Oba dva to zvládli naprosto hladce. Vzor profesionalismu neprovedl žádné zaškobrtnutí a Zorník, jenž forhendový útok ve svém repertoáru víceméně nevlastní, na něj vůbec neměl. Ani Kudla nedovolil staršímu, ale na svůj věk excelentě se pohybujícímu Ryšavému nic víc než vyrovnaný poslední set. 

Očekávala se následná korekce výsledku, kdy jejich jednička Krejčí i přes svůj rozevlátý (trochu tenisový) styl nejspíš bez velkých problémů vyhraje. Skutečnost však byla diametrálně odlišná. Hrál poměrně zbrkle a jeho jindy poměrně smrtící útoky rozhodně nedosahovaly co do procentuální úspěšnosti pro něj uspokojivých hodnot. Pak se trochu uklidnil a některé oboustranné čopovačky pomalu nebraly konce. Nicméně nedokázal najít žádnou účinnou zbraň a štěstí se v tomto duelu rozhodlo, že se po celou dobu bude výrazně klonit na moji stranu. Byla z toho překvapivá třísetová záležitost a o takové první rundě  jsme ani nesnili.

V dalším průběhu singlů jsme zaváhali pouze jedenkrát, což by čekal málokdo. A už vůbec by nikoho nenapadlo, že to bude na straně loňského fantoma šesté ligy. Vše ostatní jsme prostě zvládli. Dokázali jsme se vyrovnat i s velmi dobným bekhendovým švihem Ryšavého. Naopak z forhendu skoro nebyl vůbec nebezpečný ani on. 

Kudla hrál svoji hru typickou pro tuto sezónu. Ve srovnání se sezónou minulou je to hra rychlejší, pestřejší a tím pádem asi i hezčí na pohled, ale na druhou stranu s více chybami. Jiřina byl jako vždy soustředěný, do hry zapálený a jako obvykle, hlavu používal nejen pro prezentaci své image. Moje tři docela jasné výhry byly příjemným překvapením. Nemyslím, že bych podal nějaký supervýkon. Zvláště postavení nohou u některých útoků způsobené špatným pohybem  skýtá velký prostor ke zlepšení. Nicméně důležité momenty jsem zvládl jak rukama, tak mentálně a asi se ukázalo, že mi docela vyhovují nemateriální hráči, kteří nemají kvalitní forhendový útok.

Ve čtyřhře jsme trochu v profesionalitě polevili a dali jsme si (aspoň teda já, u Kudly si nejsem jistý) pivo  . Vzhledem k veletěsné prohře se nabízí polemika, zda bychom s nulou promile nevyhráli, ale příčiny prohry jsou mnohem prozaičtější. Já jsem ze svých předešlých výkonů toho dne asi trochu slevil a můj spoluhráč (řekl bych, skoro až tradičně) taky. Jednou zahrál parádně a následně odevzal 2 míče jak naši předci v roce 1938 pohraniční opevnění Němcům. Naopak hlavně Ryšavý tam ty svoje bekhendové hřebíky sázel jak hazardní hráč v kasínu. Přes tuto malou vadu na kráse můžeme být se svými výkony i výsledky spokojeni a tentokrát asi všichni. 

Zápis             

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

pietro | 14.10.2019 21:53
Velká paráda Milane, byl to Tvůj den!!!

jirivedra | 13.10.2019 11:42
El Capitan byl tentokrát jasná jednička. Asijský tužkový styl je přecejenom pro kluky z povodí Moravy přílišná exotika a ani jeden nenašel recept.
U mě asi stojí za zmínku jen pětiseťák s Krejčím, kdy jsem už jedna dva tekl a nevěděl jsem co hrát. Ale pak se to nějak srovnalo a pátý set jsem celkem na klid dal. Kudla to měl bohužel naopak, pátej mu utekl. Celkově nečekaně hladká výhra a asi jsme si po těsných výhrách trochu zlepšili skóre.