16.kolo EVA B - Ořešín B 7:3
publikováno 28.04.2019
Sportovci víc duší, než tělem
Dohrávka 16týho kola, kterou jsme hráli jako poslední špíl, měla karty rozdaný celkem jasně. Když rupnem jak polskej kondom, tak jsme celkově druzí. Stejně tak při plichtě. Ale když získáme celej čtverec, tak jsme první a Milan si pude na schůzu pro diplom a polaskání ega od ostatních kapitánů.
Milan proti této sestavě ještě nebodoval a já se tradičně těšil na steřelý BH Dresslera.
Já do toho dal vše hned při rozpinku a při jednom excelentním topspinu, na který byl i El Kudla krátký, jsem si hejbnul zádem a bylo po prdeli. Takže pravděpodobnost, že bych dal tři body,
byla asi stejná, jako že Babišovi naroste páteř.
El Capitan mě teda napsal na první špíl na Klimešovou, kterou jsem zatím dycky dal, s tím, že dokud aspoň trochu lezu, chtělo by to ukopat aspoň bod. On že aspoň jeden taky zkusí a s
Kudlovýma třema(Ty vole, co je todle za liga? Jak jako 95%?) máme remíz jasnej a třeba klapne čtyřhra. Já samozřejmě budu takticky srát soupeře tím, že během lenohodích výprav do rohu pro
míček uběhne několik dob ledových. A případně u toho ještě budu kňučet jak fotbalista.
No a jak řekli, tak udělali.
Buznapincem s občasnou BH střelou jsem Klimešovou v klidu dal. Sice jí chodili prasata, ale zase jí pak nechodilo nic jinýho. Milan si odbyl výprask od Jirky Hanáka, Kudla pak trpělivě upinkal
Dresslera. Já pak na Jirku samozřejmě nestačil, nějakej buznapinec na něj neplatí a bez pohybu jsem mu ani v nejmenším nestačil. Koukal jsem pak na souboj Milanů s tím, že načerpám
inspiraci a poradím El Capitanovi, co hrát. To úplně neklaplo, Milan byl Dresslerem jasně rozsápán a to i přes moje moudré rady.
Pak jsem na něj nastoupil já. A to bylo na dýl. V mezičase se dohrály ostatní špíly. Kudla nedal nikomu ani čuchnout a Milan poprvé ubojoval vítězství nad Klimešovou. Tedy plichta jasná a já
bojoval o vítěznej bod.
No neskutečný drama a pastva pro oči. Téměř 80ti letý pan Dressler po operaci proti chabrusovi se skřípló plotýnkó, co se musel levou rukou opírat o nohu, aby se udržel v
předklonu. Inspirován Milanovým špílem jsem v prvním setu uhrál jen jeden smutný bod. Pak jsem teda začal s hrou, kterou vidět třeba Stříťa, tak mě přestane i zdravit. Důsledně bez
rotací, napinkávat opatrně spodem, aby mě ten superanťák nezlobil. Kopce lítaly sem a tam. Občas jsem to BH zamázl. No a vono to fungovalo. I když jen tak tak. Stejně jako Klimešová, tak i
Dressler mi to furt cpali do BH, což bylo štěstí, protože od tam jsem vystřelit mohl. Na FH jsem nemohl pořádně otočit a zvednout ruku, ale asi si toho buď nevšimli nebo neměli to srdce.
Takže nakonec učebnicová výhra: Kudla 3, já 2 a Milan 1. Na čtyřhru šel Milan s Kudlou a dali to taky. Celkem krásných 7:3 pro nás a šlo se chlastat.
Komentáře
Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.
Pěkný zápis
Gratulace. Dressler a spol. nikdy nebyl lehký soupeř. Pěkná sezóna s postupem z prvního místa… Jen tak dále, molodci.
Takovej konec sezóny, to si nechám líbit.Se vším všudy, celkově velmi povedené
Kategorie: stolní tenis
Návštěv: 68998
Dnes: 1
Online: 18
Naši sponzoři a partneři
- nemáme
Jiřina - ještě že si ty záda dorakvil. Jinak by na Dresslera jistě hrál mnohem stylověji a velmi pravděpodobně by tím prohrál. Je třeba vyjádřit 1) udivení, že i když vedl 2:1 a tuším 9:2, tak musel do pátého setu, kde většinou jen dotahoval, 2) obdiv, že přesto udržel pocuchané nervy na uzdě a zvládl to.
Kudla - opět jeho klasika. Je až nepochopitelné, jak může 6. lize vládnout hráč bez kvalitního podání, bez jakéhokoliv bekhendového útoku (jen vrací) s raketou, která je stará a zároveň to není žádný materiál, který přivádí soupeře do deprese. Jeho zbraně jsou dobrý pohyb, schopnost vybrat rychlé i rotované míče a zabijácký forhend do soupeřova bekhendu.
Já - s Jirkou Hanákem to zas až takový výprask nebyl. Zničil mě až v koncovkách svýma forhendovýma topspinama, které výborně umí a hraje je skoro z každé pozice. Od Klimešové jsem to dostal skoro darem. Byť jsem hrál docela dobře a vcelku aktivně, tak kromě 3. setu nadělala mraky levných chyb a to vždy pomůže. S Dresslerem to byla docela beznaděj. Chtělo by to s ním několik hodin trénovat, aby člověk našel, co na něj hrát - snad i nad rámec buznapinecu.