EVA pingpong

Díky Kudlovi aspoň plichta

Tento soupeř (dříve hrající pod názvem Akademie věd) mně ani Jiřinovi dlohodobě nesedí. Zdání by sice mohlo  klamat, že jejich poněkud vyšší věk by nás mohl předurčovat k třeba k lepšímu pohybu, ale skutečnost je spíše opačná. Loni jsme s nimi dvakrát jasně prohráli. Na druhou stranu, náš tehdejší třetí hráč (Pepa v jednom a dokonce nikdo ve druhém případě) jaksi zdaleka nedosahoval kvality naší letošní posily..

Já jsem bohužel svůj stín nepřekročil a svoji zatím nulovou úspěšnost s hráči soupeře se mi změnit nepodařilo . S Klimešovou (1963, loni 25:38) to nebylo úplně špatné, dokonce jsem 2:1 vedl, nicméně nakonec mě přece jen přetlačila. S ještě starším (1959), papírově silnějším (loni 43:23) a rovněž se dobře pohybujíím Jirkou Hanákem jsem se první 2 sety držel, snažil se být na své poměry aktivnější, nicméně po nezvládnutých koncovkách prvních dvou setů byl ten třetí už naprosto jednoznačný. Zápasy s nejstarším z jejich party Dresslerem (1940, loni 37:29) má asi málokdo v oblibě. Skoro vše se snaží hrát bekhendem, míče hrané tím jeho předpotopním nástrojem mívají podivuhodné trajektorie, přijde mi, že po dopadu nějak rychleji padají a to s sebou nese nepříjemné konskvence. Časem to skoro každého dost otráví, protože vám to tu lítá decimetry za, poté zase skončí v horní polovině síťky. Sebedůvěra jde postupně dost do kopru, člověk po chvíli neví, co hrát, zmocní se ho nekonečná deziluze, zlost  přechází v apatii a často i chuť to mít už za sebou. Ani tentokrát to nebylo příliš jiné.

Kudla si hrál v klidu svoji tradiční hru a víceméně exceloval.  Ztratil jen jediný set (s Hanánem) a třeba způsob, jak si poradil s Dresslerem byl opravdu impozantní. Díky vyzrálosti vlastního nádobíčka si v klidu se svým sokem pinkal a poté, co mu to Dressler zvedl, tak to prostě zamázl.

Jiřina dostal až kromobyčejně krutou mlatu od Dresslera. Vlastně si ani nemohu vzpomenout, zda ho někdy porazil - dohledávat se mi to nechce, ale jsem přesvědčen, že maximálně jednou, pokud vůbec. Zvláště na konci z jeho řeči těla doslova sálalo, jak ho to "baví". S Klimešovou si poradil naprosto s přehledem a čekalo, jak se popasuje s Hanákem. Špíl by podle očekávání divácky atraktivní. Byly vidět tradiční zbraně obu hráčů, především pak Hanákovy spiny jsou moc pěkné. Tento poslední singl rozhodl, že budeme ve čtyřhře bojovat bohužel jen o plichtu. 

Tu nakonec kluci doslova vydřeli. Vzhledem k tomu, že tento článek píšu díky svému špatnému hospodaření s časem (neboli time manegementu) a neustálému odkládání povinností (neboli prokrastinaci) s nemalým zpožděním, už si ani nepamatuju, jestli měla Akademie nějaké mečboly. Ze špatně čitelného zápisu je ale vidět, že jsme 0:2 prohrávali a byli jsme tak jen krůček od propasti.

Rád bych závěrem uvedl, že doma (asi v Hraváči - na rozdíl od tohoto měření sil to bude na dvou stolech) je dáme. Ale upřimně řečeno, skálopevně přesvědčem o tom nejsem.

Zápis

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

pietro | 12.11.2018 20:27
Bidi: V mým případě to byl s Dresslerem tak trošku souboj potahů. Občas se to hodí

bidi | 12.11.2018 20:18
Tož plichta po takovém průběhu ujde, ale příště Dresslera a spol musíte dát. Když se ale sám zamyslím, taky jsem s Dresslerem párkrát prohrál. Holt má úplně blbý potah.

pietro | 12.11.2018 17:46
Vybojovaný, už jsem moc nevěřil

jirivedra | 11.11.2018 12:41
Jak píše El Capitan - na jednom stole je to peklo. Nešlo mě to a nemohl jsem se rozehrát, člověk furt sedí. Až v té čtyřhře, kdy jsme tekli se to začlo zlepšovat a přestal jsem dělat ostudu. A až v tom pátém setu se dal můj výkon označit za dobrý. Naštěstí.