EVA pingpong

A devátého dne Bůh stvořil pinec

Poté, co si Bůh odpočal po stvoření světa, osmý den ještě trochu zevloval a přemýšlel, co bude zítra dělat.
Hospody tenkrát ještě nebyly a taky nebylo moc s kým do nich chodit. Adamovi byly přecejenom teprve 2 dny a moc srandy s ním nebylo. To víte projekt menedžment byl tenkrát ještě v plenkách, tak to bylo všechno trochu zmatený. Boha napadlo, že by mohl stvořit sport.
A tak si deváteho dne Bůh uklidil pracovní stůl, chvíli se zamyslel a stvořil ping pong. A Bůh viděl, že je to dobré.
Naučil to i mladýho Adama i když ten furt brblal, že ho bolí žebro a proto nemůže pořádně dotáhnout ten spin. Adam to pak naučil i Evu, kterou to celkem chytlo, páč Adam aspoň neotravoval se sexem a nechodil furt do hospody, kterou Bůh vymyslel pak(a když pak domyslel i pár dalších detailů jako pivo a rum, tak viděl, že je to dobré, že má splněno a na všechno ostatní už se vykašlal).
No a tak to celý začalo. Adam s Evou to učili svý děcka a kdyby to jelito Kain nezabil svýho bráchu kvůli takové prkotině, jako je prase na mečbol v pátým setu, tak by pinec hráli úplně všichni. Ale i tak je nás dost a na konci tohoto řetězce je tým týmů, pojmenovaný podle své pramáti - EVA.
A tak se třístý den roku 2016 po Kristu(borec, kterýho ukřižovali za to, že vymyslel anťák a trávu) odehrál zápas mezi týmy EVA B a Rytířskou krčmou C.

Tito zasloužilí kmeti to plácaj o pěkných pár let déle, než my, ale i tak byl náš cíl jasný - vyhrát.
Začátek byl solidní. El Capitan uklofal v pěti setech z forhandu spinujícího Hurába a já udržel hlavu i pohyb při taktické bitvě se Šťastným. Tomáš klopýtl s Kopečkem, který se furt tváří, že umře, že neví, která bije a na forhandu má trávu, za což přijde do pekla. Já si pak smlsnul na Hurábovi a Milanovi těsně nevyšel další pětiseťák se Šťastným. Tedy 3:2 pro nás, zatím dobrý.
Tomášovi tito kmeti moc neseděli, hrálo se mu dobře jen s Hurábem, kterýho v klidu dal, ale pak podlehl zkušenému a asi nejvíce nebezpečnému Šťastnému. Já jsem chladnokrevně dal Kopečka i s jeho trávou. Sice tropila neplechu, ale hrát s ní neumí a jelikož je celkově pomalej, tak jsem si na to dokázal dávat bacha a v poho to proti němu uhrát. Takže 5:3 pro nás a El Capitan zuřivě bojuje s otravněným Kopečkem o jistotu vítězství. Když prohrával 1:2, tak jsem tomu moc něvěřil, ale Milan prokázal, že zásadní špíly proti pastylům mu celkem jdou a otočil. Bravo. I když byl pak celkově trochu rozladěn.
Na nic neřešící čtyřhru jsem nastoupil já s Tomem s tím, že i přes časový pres to přece musíme sfouknout na vítězství. No tentokráte nám to úplně nevyšlo a soupeř nás těsně přetlačil. A to i přes hromadu čuňat, který mně ten večer dost chodila a čeká mě za ně asi pár Zdrávasů a Otčenášů, aby mi bylo odpuštěno.
Nicméně 6:4 pro nás. Těsný, ale důležitý výsledek. Amen.

Zápis

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

Dan | 31.10.2016 14:21
:-) zápis jako víno... nebo ořechovka :-)

radim | 31.10.2016 14:12
Skvělý úvod, z toho by mohla být samostatná povídka, jen to trochu rozpracovat - Zrození stolního tenisu.

bidi | 31.10.2016 11:48
Bravo! Super zapis a vyhra se pocita... To mi pripomnelo, ze za Acko musim dopsat nejmin dva zapasy (prohrane)

pietro | 31.10.2016 11:35
Zatím jeden z nejlepších zápisů, co jsem zde četl. No a výsledek taky dobrý

milan.andrysek | 29.10.2016 17:02
Moc pěkný a poučný úvod.
Soupeře jsem měl teoreticky nastudované, ale u Hurába mě překvapilo, jak dokázal spinovat i z relativně nízkých, čopovaných či hodně do strany zahraných míčků. Bylo lepší mu to toho forhendu nehrát pokud možno vůbec. Šťastný sice neútočil, ale zato výborně předvídal. Měl jsem ho už na lopatě - škoda té koncovky. Kopeček - to bylo fakt psycho. Měl z mého pohledu asi nejzáludnější potah, co jsem kdy zažil. Po té jeho trávě bylo třeba mířit snad o metr blíž než normálně - jinak to letělo za. Měl jsem morální kocovinu kvůli prvnímu setu. Podle mě to bylo 8:6 pro něj, ale asi nepostřehl to jemné líznutí hrany a tvrdil, že to je 7:7. Neviděl to ani Jiřina, jak jsme zjistili pak u chytrých tekutin . Vzhledem ke Kopečkově mentální kondici jsem ho dýl než 10 vteřin o své verzi nepřesvědčoval a dost možná to první set rozhodlo.
Jirkovi to včera fakt šlo - až na krátké výpadky spolehlivý a kvalitní výkon. Z toho mála, co jsem viděl u Toma, jsem si všiml (třeba zrovna ve 4hře v porovnání s Jiřinou) velkých rezerv v razanci útoků. Docela dost to vraceli.