NOBAZA - EVA B 5:5
publikováno 07.10.2016
Je dobré mít s sebou Kudlu
Komparitivní analýza obou týmů indikuje, že oba jsou genderově i rasově nevyvážené, ale v těchto atributech vzájemně identické. Z pohledu demografie je tým NOBAZA nesrovnatelně staršího data narození. Nicméně jejich celková výkonnost je s tou naší ekvivalentní. Měli jsme jim za loňský rok co vracet za ponižující porážky, jež nás naplnily frustrací, a doufali, že jim vygenerujeme adekvátní revanš.Tomáš má nějaké pracovní povinnosti většího rozsahu, takže jsem zmobilizovali (aspoň loni) famózního substituenta Kudlu.
Na Šámalku jsme dorazili dokonce s předsthem, přestože se to ve srovnání s našimi soky mohlo člověku neznalému času začátku jevit jako nedochvilnost. Vypadali, jaboby tam byli už celé odpoledne, zjevně už byli skoro připravení a měli tendenci velmi brzy začít. My nejsme žádní vyznavači dlouhých ouvertur, takže jsme se vrhli do bojů.
Po obou úvodních špílech to bylo tak nějak v souladu s očekáváním 1:1. Co se ale nečekalo, bylo, z jakých komponent se tento průběžný výsledek seskládal. Černý (ročník 1958, loni 40:20, letos 2:1) si doslova vylámal zuby na mých schopnostech držet s ním krok v čopech a nebýt submisivní vůči jeho nepříjemnému servisu. Kromě toho jsem mu to dával tak, aby to při jeho skoro imobilitě měl komplikovanější. Hrál jsem téměř bez chyb a protivníka doslova zneutralizoval . Zato Jiřina proti Bauerovi (1944, loni 24:31, letos 5:1) narazil na doslova ztělesnění pinecové zkušenosti. Bylo často vidět, jak Bauer správně predikuje, kam Jirkův atak půjde (jak známo i mně - většinou diagonálně), tento mu několikrát vrátí, náš borec dá svůj preferovaný tvrdý bekhend za stůl a následuje známá exploze zlosti s sebekritiky..
Následovala Pietrova letošní premiéra v šestce. Na jejich měření sil se Zálešákem (ročník 1950, loni 26:40, letos 3:3) se moc díval nedalo. Byla to taková neatraktivní pinkaná. Po prvních 2 setech to vypadlo, že to půjde hladce, nicméně pak se to trochu zkomplikovalo. Už to vypadalo, že se půjde do pátého setu, ale pak Petr přitlačil na pilu, přidal na intenzitě a vybojoval potřebný bod. Posílen cenným skalpem jsem mu skoro až přezíravě popřál "pouze k výhře" - na což jsem byl později ztrestán.
Jirka s Černým předvedli první 2 sety odlišné jako noc a den. Pro konečný rezultát byl signifikantní ten vyrovnaný třetí. Pak už se Černý prostřílel k úspěchu. Poté, co si Petr poradil s Bauerem, bylo to 3:2 pro nás.
Vypadalo to dost nadějně. Vzato dle papírových předpokladů, zbývaly 4 dvouhry, sice vyrovnané, ale přece jen 3 s mírným favoritem na naší straně. A pak 4hra a to by měl být dle historických zkušeností další bod pro nás, no ne?
Já jsem se bohužel nedokázat adaptovat ani na Zálešákovu ani na Bauerovu hru. Nenalezl jsem účinnou taktiku, kterou budu striktně dodržovat ani mentální rovnováhu pro svoji psychickou kondici. Naopak spíše oni našli, co proti mně účinně aplikovat. V obou případech mi nevyšly především poslední 2 sety - se Zálešákem jsem nedotáhl vedení 2:1. Můj herní projev se nesl v duchu respektu z jejich forhendů, pasivní hry a častých levných pobídek k forhendovému zakončení.
Jiřina se Zálešákem dopadl taky neslavně. O nějakém podcenění po předchozích 2 prohrách asi nemůže být řeč. Spíše hrála roli jeho známá averze k nestandardním potahům (Zálešák měl na bekhendu cosi vymykajícího se běžným standardům). I tady byla až okatě vidět nejistota, ztráta sebevědomí a psychická nestabilita.
Naštěstí nám trn z paty vytáhl ten, který v sedmičce nemá tolik příležitostí zúročit svůj potenciál, Zápas s Černým byla opravdová lahůdka a pastva pro oko diváka. Tento na poměry šestky stolnětenisový diamant naštěstí skončil v náš prospěch.
Jiřík byl svými výsledky i výkony natolik deprimován, že dokonce přenechal pozici druhého hráče k tento večer suverennímu Kudlovi jen o něco méně zhrzenému hráči v podobě mé osoby. Třeba uznat, že jsme s nima zametli zcela s přehledem. Herní výpadky byly na naší straně víceméně jen u mě a to pouze krátkodobého charakteru.
Komentáře
Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.
no ty vole s takovejma zombikama prohrat...
Pěkně jsi to napsal Milane.
Na hovno. Chtěl jsem zase skončit s pinecem.
Přitom vzhledem k tomu, co se dělo na stole, jsem nervy jakžtakž držel, ale celková frustrace na závěr byla zničující.
Aspoň jsem si pak trochu spravil náladu s bráchou, kterej se tam přijel se mnou před začátkem jejich sezóny v 3.lize rozpinkat. To byl úplně jinej pinec. A já mimochodem vyhrál.
Ještě upřesním - můj respekt vůči Zálešákovi a Bauerovi byl ještě větší než z jejich forhendů, které rozhodně nebyly až tak skvělé, spíš z jejich bekhendů. U těch forhendů jsem se snažil jim to jen nanalívat, ale moc mě to nešlo. Z těch jejich bekhendů jsem měl obavy proto, že Bauer mi to dával pořád trochu rychleji křižně do mého a s tím jsem měl potíže. Naproti tomu Zálešák tam měl cosi divného a tam jsem se bál, že to následně vrátím mimo stůl nebo nějak naliju.
Kudla - krutý, El Kapitán - šlo z toho vytřískat víc, Jiřina - škoda, ale sezona je na začátku
Kategorie: stolní tenis
Návštěv: 68998
Dnes: 1
Online: 19
Naši sponzoři a partneři
- nemáme
remiza s nima = prohra