EVA pingpong

Operace Punk

Den jako každej jinej, ani moc teplo ani moc zima, spíš zima. Náš tým - sniper “Big J”, kapitán “EL” a já jsme se na střelnici potkali v dobrý náladě a připravený poprat se s jakýmkoliv problémem, kterej nám nemilosrdnej osud nachystal. Po rutinní kontrole výstroje a nasoukání do bojovejch uniforem, jsme si trochu zahřáli kosti v tréninkový části našeho velitelství. V patách nám byl záložní tým, ale ten si dnes přišel jen zastřílet a s jeho podporou sme nemohli počítat, a upřímně ani by jsme ji nepřijali. Tohle měla být naše bitva a my měli v hlavě jedinou věc - vítězství nebo padnout až na dno.

Akce začala nenápadně, kapitán rozdal Bigdžejovi úkoly a mně řekl ať držím hubu, prostě miláček. Potom jako vždycky zhodnotil situaci, odhadl nepřítele a s jasnejma pokynama sme vyrazili do akce. Pak začal hukot. Když řeknu, že jsme od začátku tahali za kratší konec provazu tak bych kecal, Jay si celkem bez problému pradil s jejich dvojkou a i kapoš rozdával rány jako zamlada. Zato já sem se z podpalby soupeře nedostal od začátku do konce. Míček byl sice na mý straně stolu, ale já ho nedokázal vrátit. Ve chvíli, kdy začala bojiště osvětlovat blikavým a studeným svitem zářivková baterie, bylo vidět, že i moji parťáci si tentokrát vzali příliš velký sousto. Moh za to i dlouhej opušťák, kterej každej z nás využil jinak - u Bigdžeje to byly měsíc trvajíci orgie v neřestný Asii a co dělal ten měsíc EL, ví jen on sám. Rvali se statečně, ale na taktickej a trpělivej výkon protivníka byly i jejich krátký, ale silný dávky málo.
Nepomohl ani geniálni trik Bigdžeje, kterej si mě přivolal, abych mu kryl záda a postupovali jsme ve dvou, bohužel soupeř nás měl přečtený a nasadil proti nám taky dva bojovníky, čímž se výhoda vynulovala a my jen završili naši porážku. Doufám, že nás A-Tým pomstí!

Zkrátka sme to s Ping-Punk! projeli 2:8.

Zápis

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

milan.andrysek | 01.02.2015 20:05
ojo, už se mi na to s odstupem vzpomíná taky těžko.
Pro Dyznyho byl soupeř přece jen tvrdý oříšek.
Jirka asi i sám od sebe čekal trochu víc. Střídal v sériích vynijící momenty s mdlou a nepřesnou hrou. Především Danu Tesařovou (1963, letos 6:12) mohl konečně dát. Ale holt na ni moc neumí.
Co se týče mě, tak na Honzu Tříbu Biberleho (1976, 18:12) jsem si díky tomu, že to s ním mám tak nějak zhruba 0:10, moc nevěřil - a dopadlo to dle předpokladů. To s Tesařovou jsem měl mnohem víc šancí. Oboustraně nervózní zápas s mnoha prasaty díky koncovkám setů ale urvala pro sebe. Aspoň, že mi vyšel špíl proti Červenému (1976, 6:9). Hrál takovou jakousi na pohled jakoby ležérní hru, ale uměl přetáčet čopy do jakýchsi bekhendových náznaků topspinu. V pátém setu to bylo už 0:7, soupeř asi čekal, že se porazím sám, ale s trochou štěstí jsem tuším odvrátil i 2 mečboly a předvedl hezké zmrtvýchvstání.

jirivedra | 01.02.2015 11:46
Tak jsme se článku přecejenom dočkali.
Zápas už si v podstatě nepamatuju, ale každopádně jsem neměl úplně bezva den.
Asi nějaký rozštelovaný mířidla.